úterý 26. října 2010

První v životě

Zánět močáku.

No, všechno je jednou poprvé. Myslela jsem si, že když někdo čurá krev, tak to je už jednou nohou v hrobě (trochu přeháním), ale evidentně ne. Do Brandýsa se mi nechtělo, není tam pohotovost, tak se člověk vždycky musí vetřít někam na oddělení. Ale byli na mě moc hodní (asi když viděli, jak jsem vykulená, že už jsem tou jednou nohou tam).

No nic, dneska už je líp.

1 komentář:

  1. Moooc tě lituju, taky jsem zažila :-(( . Na skok do hrobu to sice není, ale nepříjemný je to dost. Naštěstí to rychle odezní. Chce to zalést do peřin a můžeš psát, třeba tu žádost o grant :-))
    Tak ať je brzy líp!!

    OdpovědětVymazat