Včera jsem byla v práci od rána a zastavila jsem se až někdy ve čtyři odpoledne, kdy došla Andrea pro čínu a konečně jsme se najedly teplého jídla. A pak to zase pokračovalo... v poslední době nebývá moc takových dnů. Domů jsem dojela docela vyšťavená, ale už v autě mě napadlo, že až usnou děti, nebylo by špatné vyměnit ranní jogging za večerní.
Nechtělo se mi běžet obvyklé tři a půl kilometru po asfaltu, tak jsem si řekla, že ty louže u remízku nějak přeskáču a bahna snad nebude tolik. Nakonec jsem to oběhla kopřivama, jak říkala babička - nebudu mít aspoň "regma". Vzala jsem to k silnici a podél kasáren k lesu, tam jsem zjistila, že se mi ještě chce a kupodivu ještě můžu a tak jsem si oběhla i kousek lesa po pískové pěšince.
Doma jsem si natrhala rajčata, dobromysl a okurku, udělala si salát a pak se s čistou hlavou pustila do úklidu... než se to trochu podělalo, ale to jindy.
Běh by měl být součástí pracovních povinností každého sociálního pracovníka :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat