Špatná matka?

Asi nejhorší na světě.

Začalo to ranním přesvědčováním Filipa, aby laskavě snědl antibiotika. Bohužel jsem si dovolila dát je do stříkačky (protože jsem ho šla budit a představa, jak nad ním stojím s vrchovatou lžičkou a ukecávám ho se mi moc nezdála). Prý je sní, jen když je dám na lžičku - jenže to už jsme zkoušeli minule, dala jsem a pak čtvrt hodiny řešil, že jsou hnuuusnýýýý.
Psaní úkolů s nemocnou prvňačkou.
Snaha chvíli pracovat (aspoň to, co fakt hoří), když oni se mají dívat vedle na pohádku a nejsou schopni se vejít ani na rozložený gauč a hádají se a perou a ječí, když by měli být v klidu.

Mám chuť jít do prádelny a rozmlátit si hlavu o betonovou vanu.